📦 Motor vzadu, kufr vpředu – Stejně jako u embéčka, i tady byl motor vzadu, kufr vpředu a nádrž mezi tím. Praktické? Ne. Originální? Rozhodně!

🛞 Rezerva nad motorem – Náhradní kolo mělo čestné místo pod kapotou – tedy nad motorem. Poctivě se vyhřálo, takže výměna v zimě nebyla tak ledová.

📻 Rádio? Za příplatek! – Pokud jste chtěli rádio Tesla, museli jste si připlatit – a ještě si ho nechat odborně namontovat. Ve výbavě základní 120L nebylo nic „extra“.

🪑 Zadní lavice s úložným bonusem – I ve stodvacítce byl pod zadními sedadly prostor na všechno možné. Od nářadí po utajený rum.

🌀 Tuhý volant, žádný posilovač – Posilovač řízení? Vtip desetiletí. Při parkování jste si dali víc do těla než ve fitku. Ale aspoň jste měli bicepsy.

💡 Blinkry s funkcí „držátko“ – Při tlačení auta byly přední blinkry často to první, po čem sahaly ruce kolemjdoucích. Bohužel nevydržely všechno.

🔥 Topení jako loterie – Topení sice bylo, ale jestli fungovalo, záleželo na náladě vozu. V zimě deka přes kolena a škrabání skel zevnitř byl klasický rituál.

💨 Přetáčivá škola smyku – Díky rozložení hmotnosti se stovadvacítka ráda „utrhla“. Začátečníci si rychle osvojili základy řízeného smyku. Nebo se naučili jezdit hodně pomalu.

💸 Cena nového vozu – V roce 1987 stála Škoda 120L zhruba 65 000 Kčs. To odpovídalo asi 3násobku průměrné mzdy. Bez známostí jste ale čekali roky.

🌍 Exportní hvězda – Vůz se vyvážel do více než 40 zemí – včetně Velké Británie, Egypta a Finska. V Británii měl levostranné řízení, ale pořád pravý československý šarm.

🎨 Barvy podle dobové módy – Modrá, vínová, okrová, světle zelená… a samozřejmě ikonická „slonová kost“. Výběr barev byl pestrý, ale občas i dost odvážný.

🎧 Zvuk, který nešlo přeslechnout – Vrčení motoru zezadu a přímé spojení s převodovkou vytvářely nezaměnitelný soundtrack každé jízdy.

📺 Reklamy jako z učebnice socialismu – Oficiální prospekty slibovaly „moderní a bezpečný automobil pro každodenní použití“. Realita byla trochu jiná, ale co – hlavně že jel!

🏁 Závodní duch pod plechem – I když to byl rodinný sedan, stovadvacítky se účastnily amatérských závodů a rallye. Některé upravené kusy (např. 120S) zvládly víc, než bys čekal.

🛠️ „Udělej si sám“ filozofie – V každé čtvrti byl někdo, kdo uměl přetěsnit motor, doladit karburátor a vyměnit spojku „na dvoře“. 120L byla opravdový přítel domácího kutila.

🚙 Přezdívky, které zlidověly

• „Stodvácítka“ – jasná klasika.

• „Škodovka“ – univerzální název pro všechny modely, ale tady měl tu pravou nostalgickou váhu.

• „Bublina“ – podle zvuku nebo oblin karoserie.

• „Dočasná jistota“ – protože i když zlobila, vždycky nějak dojela.

👨‍👩‍👦 Rodinný přeborník – Kdo měl stovadvacítku, měl svatební vůz, stěhovací dodávku, rodinný výletní speciál i auto na chalupu v jednom.

🧽 Leštěnka, hadr, zrcátko – a paráda – Nedělní mytí před panelákem bylo rituál. Kdo měl chromované poklice a vůni borovice v interiéru, byl král ulice.